15. - 18. června 2007: J.S. Gyalwa Karmapa navštívil Prahu

Co víc si můžeme přát…

než potkat ztělesnění buddhovské aktivity tváří v tvář…

KARMAPA V PRAZE 2007

FÁZE BUDOVÁNÍ

Svůj vlastní rozvoj na Diamantové cestě můžeme jen velmi těžko posoudit, nemáme totiž možnost srovnání. Co nás může trochu informovat o tom, jestli se pohybujeme správným směrem, jsou významné milníky v životě sanghy. Jedním takovým milníkem může být informace, že za námi do Česka přijede 17. Karmapa, hlavní představitel linie Karma Kagjü, kterou zde na Západě reprezentujeme. Měl nás navštívit v rámci svého letošního evropského turné, které začalo v květnu ve španělském Karma Guenu a skončí v srpnu v německém Kasselu.

Thaje Dordže již v Česku jednou byl. Měl v Praze dvoudenní program a navštívil osobně také pražské a brněnské meditační centrum. Letošní návštěva se odehrála v méně napjatém duchu. Jako organizátoři akce jsme tentokrát vložili víc energie do aktivity než do vlastního stresu. Karmapa přijel již v pátek v noci a odjížděl až v pondělí ráno. Na všechno bylo více času. Od roku 2004, kdy proběhla první Karmapova návštěva, se naše sangha rozrostla o velmi schopné lidi, kteří vzali do rukou rozpočty, komunikaci s médii, reklamu apod. Nemá smysl vypisovat konkrétní jména, svou jasnou mysl a radostné úsilí vložilo do akce tolik přátel, že není možné všem dostatečně poděkovat. Do "týmu" musíme započítat i lidi, kteří na program s Karmapou a lamou Olem přišli a přidali tak další smysl a inspiraci naší společné práci.

Pátek 15. června

Vítání

Karmapa přijel kolem 11 v noci dodávkou z Vídně spolu s lamou Olem, Caty, Tomkem, mnichy a několika dalšími přáteli. Čekali jsme před hotelem ve skupince asi 20 lidí, pro dámy jsme měli připravené květiny, pro Karmapu jsme si nachystali kathaky - pruh hedvábí, který se dle tibetské tradice při pozdravu předává učiteli. Atmosféra byla vzrušená, jako vždy, když se čeká na lamu. Když přijíždí král, je kolem toho vždy rozruch. Když přijíždí král jogínů - Karmapa, člověku se hlavou honí myšlenky, jak se k němu vlastně chovat, když už se vám poštěstí se s ním setkat.

Když Karmapa vystoupil z auta, byli jsme šťastní, ale zároveň trochu zaražení. Přeci jen se tohle neděje každý den. Nejistota se však rychle rozpustila, všichni hosté dostali zhruba to, co bylo v plánu a i kdyby nedostali, nic by se nestalo. Společným znakem všech velkých učitelů je to, že když se k nim přiblížíte, cítíte, že jsou jako prostor - plní radosti a uvolnění - a je jenom na vás, jak si s tím poradíte.

Tentokrát přijelo více lidí než minule a hotel, který jsme pro tým pronajali, byl zaplněn doslova po střechu. Karmapa se uchýlil do svého pokoje, kde obvykle trávil v soukromí většinu svého času mimo oficiální program. Během turné je jeho hlavním společníkem mladý a sympatický Nendo Tenam rinpočhe. Zbytek týmu včetně dalších čtyř mnichů se trochu chaoticky ubytoval a všichni se sešli ve velké jídelně, kde se nadále odehrávalo veškeré společenské dění. Kolem největšího stolu se okamžitě vytvořila pracovní mandala lamy Oleho. My jsme kmitali kolem a postupně se připojili i přátelé z Česka a zahraničí. Obrovsky nám pomohl personál hotelu, který se dokázal téměř bez úrazu vyrovnat s naprostou neorganizovaností a neukázněností našeho "lama vedení" a s našimi nevypočitatelnými požadavky.

Ve stejnou dobu již spousta dalších přátel dokončovala přípravy v T-mobile areně, kde měl na druhý den již v 11 hod. dopoledne začít plánovaný program. Někteří již byli slušně "načatí" náročnými přípravami, které intenzivně probíhaly několik měsíců (každotýdenní a posléze každodenní organizační schůzky v pražském centru, diskuze na emailové konferenci, náročná vyjednávání… atd.), nicméně teď teprve začal ten správný maratón. Lama Ole často říká : "správná organizace je ta, kterou necítíte". To je heslo, které jsme, myslím, splnili se ctí. Našim přátelům se podařilo přetvořit nepříliš půvabnou hokejovou halu na útulnou meditační místnost s krásným podiem a přehlednými informačními stánky, zcela ideální pro "rodinné" setkání několika tisíc buddhistů. Vždy jde především o to, aby se člověk setkal se svým učitelem a odnesl si z toho setkání co nejlepší dojmy.

Sobota 16. června

Učení

Ráno v hotelu bylo velmi aktivní. Lama Ole i Karmapa dávali několik hodin rozhovory vybraným novinářům, zbytek týmu se živě pohyboval po budově, snídal, pracoval, diskutoval… My jsme se snažili domluvit s anglicky téměř nemluvícími mnichy, kteří tvořili Karmapův doprovod, co vše bude potřeba připravit na odvoz do haly. V tom nám pomáhal Eduardo z Mexika, který umí tibetsky. Mniši byli výborně naladěni a na všechno říkali "OK" nebo "Dankešén" (předcházející návštěva Vídně vykonala své…), takže to vypadalo, že vše potřebné je připraveno. Nakonec jsme se z T-mobile areny vraceli do hotelu jen jednou, což je poměrně úspěch: Lama Ole odjel před jedenáctou do haly, kde měl veřejnou přednášku. Objevil se nezvykle v obleku s kravatou, protože na 13 hod. bylo naplánováno setkání s pražským primátorem Bémem, který Karmapu pozval na oficiální návštěvu pražské Staroměstské radnice. Přednášky se zúčastnilo 2200 lidí, zatím nejvíc v naší české historii. Ve 13.00 jsme již čekali s Karmapou před Staroměstskou radnicí, kolem proudily davy turistů a když přijel lama Ole, všichni se vděčně schovali v historickém stínu radnice před prudkým sluncem. Na radnici jsme dostali sklenku vody, kolem Karmapy kroužili fotografové a nakonec dorazil pan Bém. Po krátké oficiální řeči si odložil těžký zlatý primátorský řetěz a předal Karmapovi album s fotografiemi, které sám pořídil v tibetském Cchurphu, dřívějším tradičním sídle Karmapů a čajový servis. Karmapa měl také krátkou řeč, na konci poblahopřál primátorovi ke zdolání Mount Everestu a daroval mu sošku buddhy soucitu, Milujících očí. Pan Bém také dostal složku s informacemi o aktivitě pražského meditačního centra.

Po krátké, už neformální, debatě primátora s lamou Olem a Karmapou se nás ujala půvabná slečna a provedla nás po budově radnice. Vyjeli jsme také výtahem na věž, odkud je krásná vyhlídka na historickou Prahu. Tam jsme požádali lamu Oleho, aby učinil přání za brzké nalezení vhodných prostor pro početnou pražskou sanghu. Společně jsme pak zazpívali invokaci Mahákály, pro mnohé poprvé s romantickým výhledem na Hradčany a Karlův most.

Po ukončení návštěvy se Karmapa uchýlil s menší skupinkou přátel do restaurace, kde se občerstvil před nadcházející přednáškou. My jsme vyrazili do haly a vplynuli jsme do proudu přátel, kteří tam již čekali. V sále sedělo 2500 lidí.

Karmapa učil o karmě - příčině a následku. Je to tradiční učení o činech, kterým je lepší se vyhnout a o činech, které se učíme vědomě dělat pro dobro druhých a svůj vlastní rozvoj. Pokud pochopíme, že sami utváříme svou vlastní "skutečnost", zjistíme, že není nic přirozenějšího, než přát bytostem štěstí a ukazovat jim nadčasové vlastnosti mysli. Dostali jsme také vysvětlení k osvícenému přístupu (skt. bódhičitta) a šesti vysvobozujícím způsobům jednání (skt. páramity). Ti, kteří chtěli, mohli přijmout buddhistické útočiště a slib bódhisattvy. Buddhistické útočiště je vstupní branou k pochopení, že naše mysl je to jediné, na co se můžeme skutečně spolehnout, protože se nikdy nenarodila, a nemůže tedy zemřít nebo se rozpadnout. Slib bódhisattvy je vědomým rozhodnutím, že chceme zcela rozpoznat vlastní dokonalou mysl a tento rozvoj aktivně využít a pomáhat druhým. Nakonec Karmapa předal lung na verše, které složil ve své 3. inkarnaci, Přání pro dosažení Velké pečeti, což je uvedení do nejvyššího učení linie Karma Kagjü.

Poté dával Karmapa všem přítomným požehnání, takže se vytvořila dlouhá fronta a my měli možnost pozorovat, jak se projevuje realizace v praxi. Když vidíte Karmapu a lamu Oleho, jak radostně a bez nároků na pohodlí či odpočinek vykonávají svou nekonečnou práci, je to opravdu inspirující.

Večer odjel celý tým do hotelu, Karmapa se uchýlil do svého pokoje a zbytek mandaly se opět pohyboval v jídelně, kde kromě práce byl čas i na sklenku vína. Pak se všichni odebrali ke spíše symbolickému krátkému spánku.

Neděle 17. června

Iniciace

Dopoledne se nám podařilo uskutečnit setkání českých center s Karmapou a lamou Olem. Snažili jsme se do hotelu pozvat co nejvíce přátel, kteří zde zastupovali svá centra či projekty, na kterých aktivně pracují. Měli jsme připravenou prezentaci s fotografiemi a o hlavních aktivitách a projektech mluvili vždy lidé, kteří je vedou nebo na nich spolupracují.

Zazněly hlavní informace o vydavatelských aktivitách, o přednáškách a akcích, které organizujeme, Karmapa se dozvěděl, co se děje v Praze, Brně, na Vyhlídkách, v Ostravě, v Těnovicích i na Trojáku. Jménem české sanghy jsme také předali dárky, na které se složila všechna centra.

Karmapa nakonec všem poděkoval za idealistickou práci, řekl že to dodává také inspiraci a sílu jeho vlastní aktivitě. Nakonec zdůraznil, že nejdůležitější je udržet svazky, které mezi sebou máme. Že toto pouto nemáme nikdy zlomit a že si máme dát pozor na úhlavního nepřítele našeho rozvoje - naše ego.

Byl čas i na požehnání pro všechny od Karmapy i lamy Oleho.

Po odchodu asi stovky lidí z jídelny se trochu konsternovaný, ale opět flexibilní personál hotelu chopil skládání nábytku, který jsme jim zcela vystěhovali.

Karmapa poté spolu s mnichy začal přípravu na iniciaci a po obědě se všichni přesunuli dodávkami a auty do T-mobile areny.

Karmapa předával iniciaci na 2. Karmapu Karmu Pakšiho. Když přijmeme iniciaci, naše vědomí zůstává již trvale propojeno s vysvobozujícím energetickým polem dotyčného buddhovského aspektu. Na setkání přišlo opět více jak 2000 lidí. Přijela také spousta našich starých přátel z Polska, Německa, Rakouska, Maďarska a dalších zemí. Všichni si chválili uvolněnou atmosféru a nenásilnou organizaci akce. Nakonec Karmapa předal požehnání, ve své závěrečné řeči všem poděkoval a česky řekl: "Děkuji a uvidíme se brzy". Byl čas se rozloučit.

FÁZE ROZPOUŠTĚNÍ

Po iniciaci se rozveselený tým v čele s Karmapou nasoukal do dodávek a za všeobecného veselí a vtipkování se jelo do hotelu. Všichni měli skvělý pocit z dobře odvedené práce.

Po večeři předal lama Ole zaměstnancům a řediteli hotelu požehnání a krátké učení o mahámudře, o tom, že nejvyšší radost je nejvyšší moudrostí.

Mniši pak vyjádřili přání jet do města, tak jsme je spolu s pár přáteli odvezli na hrad, odkud jsme sešli na Karlův most. Mniši měli po práci, užívali si to a na všechno říkali "supr". Ochotně se fotili s mladými turistkami a byla s nimi opravdu legrace, jenom jsme museli dávat pozor, aby se nevrhali na červenou mezi jedoucí auta, jak je to v Indii zvykem. Pak si chtěli koupit kufr, načež se v ohromném Tescu všichni rozprchli, ale nakonec jsme je našli a úspěšně jsme se vrátili na hotel.

Tam se již v jídelně chystalo promítání pro Karmapu, který si vybral film Blade III, poutavý fiction movie o likvidaci zlých upírů : : :. Promítání si všichni moc užili, lama Ole a Tomek dění na plátně vtipně komentovali. Tomek nakonec prohlásil, že film je založen na skutečných událostech a že se to vše odehrálo v Brně.

Pak šli všichni spát a my jsme s pár přáteli šťastně rekapitulovali dění tak dlouho, až nás k smrti unavený číšník musel požádat, abychom šli také spát, že za hodinu vstává.

Pondělí 18. června

Lamové odlétají

Brzké vstávání, balení, lehký déšť. Návštěva Gjalwy Karmapy v Praze končí. Jedeme na letiště, kde už čeká hrstka přátel, vykládají se zavazadla, takže opět zavládne lehký chaos. Naše skvělé dákyně získaly pro Karmapu a tým přednostní odbavení, krátce se loučíme. Karmapa se usmívá, děkuje a všichni se postupně vytratí. Míří do Kodaně.

Jedeme zpět do hotelu, balíme věci a zažíváme lehké překvapení z vyprázdněného hotelu, kde ještě před hodinou byla spousta lidí, kteří si nadšeně a dojatě děkovali…

Osvícená mandala se rozpustila do neomezeného prostoru.

Reportáž: Veronika Černá
Fotografie: Thule G. Jug