Milarepa (1052-1135)
Ccheču rinpočhe: Krátce o Milarepově životě v českém jazyce
Životní příběh Milarepy (v anglickém jazyce)
Kreslený životní příběh Milarepy (v anglickém jazyce)
Písně a učení Milarepy (v anglickém jazyce)
Foto galerie Milarepy
Milarepa se narodil v Gungthangu, v provincii západního Tibetu, blízko hranic s Nepálem, dvacátého pátého dne sedmého měsíce mužského roku Vody a Draka (1052). Otec mu zemřel, když měl pouhých sedm let, a majetek jeho rodiny byl přenechán lakomým příbuzným, kteří s Milarepou a jeho matkou zacházeli velice špatně. Matka velmi zatrpkla, a jakmile byl její syn dostatečně starý, vyslala ho, aby se naučil černé magii v naději, že se pak bude schopen pomstít za tyto křivdy.
Mladý Milarepa se brzy naučil ovládat ničivé síly. Způsobil pohromu ve své vesnici a zavinil smrt mnoha lidí. Jeho učitel magie ovšem těchto činů zalitoval a poslal ho za někým, kdo by byl schopen zrušit negativní vliv jeho karmy nahromaděné kletbami černé magie. Tak se stal žákem lamy z Ňingmapy jménem Rongtön, jež ho ale brzy poslal k Marpovi Překladateli žijícímu v Lhothagu.
Když bylo Milarepovi třicet osm let, stal se žákem velkého lamy Marpy, který Milarepu uviděl přicházet ve vizi. Marpa mu dovolil zůstat v Lhothagu, ale odmítl mu přístup do užšího kruhu zasvěcenců a nepředal mu žádná učení. Po šest let bylo s Milarepou zacházeno jako se služebníkem a byl podrobován velmi těžké fyzické práci. Po několika neúspěšných pokusech nakonec postavil devítipodlažní věž podle Marpových speciálních přání.
Ve chvílích beznaděje mu pomáhala Dagmema, Marpova žena, a přimlouvala se u svého manžela, aby Milarepovi předal iniciaci, o kterou usiloval. Milarepa nakonec všechny zkoušky zvládl, špatná karma se spotřebovala a Milarepa brzy dostal nauky a iniciace. Marpa ho připravil na život v meditaci v ústraní a udělil mu tajné nauky Náropy, zvláště Vnitřního tepla (tib. tummo). Oděn pouze do bavlny, žil Milarepa mnoho let v naprostém odloučení v jeskyních vysoko v horách. Usiloval o to, aby přivedl k dokonalosti nauky, které mu byly předány.
Léta ubíhala a jogín oděný do bavlny dosáhl plného osvícení. Lidé o něm slyšeli a hledali ho, aby mohli poslouchat písně, kterými objasňoval svoje učení. Potom, co dokončil odosobnění trvající celých devět let, začal přijímat žáky. Žil i nadále velice skromným životem, šířil své nauky skrze své mystické písně, z nichž se hodně dochovalo dodnes. Stal se známým v celém Tibetu.
Milarepa zemřel v ženském roce Dřeva a Zajíce (1135) ve věku osmdesát čtyři let a zanechal za sebou osm „velkých“ a třináct „méně významných“ žáků. Pět z osmi žáků nepředalo žádné nauky a odešli přímo do jemnějších říší. Tři zůstali v tomto světě, z nichž dva obdrželi a předali tajné nauky Náropy.