Úvod
Struktura tibetského buddhismu je založena na pojmu 'transmise', což je předání učení a metod z učitele na žáka – který dále předává učení svým vlastním žákům. To vedlo ke vzniku několika 'linií', linií přechodu moudrosti dharmy od jednoho velkého mistra k dalšímu. Tito mistři jsou často 'reinkarnovaní lamové', se střídajícími se 'držiteli linie' udržujícími přenos během období od smrti převtělence do dospělosti jeho následné inkarnace.
Škola Karma Kagjü tibetského buddhismu je příkladem jedné takové linie. Karmapa, který se poprvé inkarnoval ve 12. století a nyní je zde ve své 17. inkarnaci, je pokladnicí učení; jeho držitelé linie – také převtělenci – jsou Šamar, Tai Situ, Džamgön Kongthul a Gjalcchab rinpočheové.
Tato linie se někdy nazývá Šeptaná linie, ne proto, že by mistr doslova šeptal učení do ucha svého žáka, ale spíše s poukazem na nepřerušené slovní předání zvolenému počtu vysoce nadaných žáků.
Linie Karma Kagjü je dosažitelská transmise mezi čtyřmi hlavními školami tibetského buddhismu. Obsahuje stará (ňingma) i nová (sarma) učení, která se dostala do Tibetu. Linie Kagjü, která je silně orientovaná na praxi, se nazývá 'ústní' škola neboli škola 'dosahování dokonalosti'. Počátek linie Kagjü se datuje do devátého století, do doby plného rozkvětu tantrického buddhismu v Indii. První učitel v této tradici byl Tilopa, věhlasný dosažitel a mahásiddha (dokonalý). Tilopa obdržel předání přímo od Dordže Čhanga (skt. Vadžradhara), nehmotného buddhy, který symbolizuje dharmakáju, nejvyšší stav mysli. Tilopa dále předal šeptané nauky Náropovi, jenž byl do té doby rektorem Nálandské univerzity v Indii. Dvanáct let Náropovy služby u Tilopy se uvádí jako velký příklad oddanosti k vlastnímu učiteli.
Prvním Tibeťanem, který obdržel učení, byl Marpa Překladatel, který je takto nazýván díky svému hrdinskému úsilí, které vynaložil, když se vydal pěšky do Indie, vyhledal tam svého učitele Náropu a trpělivě praktikoval a překládal učení mahámudry do tibetštiny. Marpa byl majitelem usedlosti a statkářem, který kolem sebe shromáždil několik žáků. Hlavním z nich byl Milarepa. Z důvodu špatné karmy nahromaděné svými dřívějšími činy v roli čaroděje byl Milarepa podroben letům houževnaté očistné práce, než mu Marpa předal nauky. Milarepa strávil mnoho let meditováním v jeskyních, dosáhl hlubokého osvícení a proslavil se jako básník a světec. Zemřel ve věku osmdesáti let. Před svou smrtí předal linii Gampopovi, který byl dříve lékařem. Gampopa se stal prvním mnichem školy Kagjü a zavedl klášterní systém linie Kagjü. Také sestavil učení do praktických textů, jako je např. "Ozdobný klenot vysvobození", který obsahuje popis postupné cesty k vysvobození.
Od Gampopových hlavních třech žáků pochází čtyři hlavní a osm vedlejších škol. Všechny hlavní školy se spojily do školy Karma Kagjü s Karmapou jako svým hlavním představitelem. První Karmapa Düsum Khjenpa byl Gampopovým nejnadanějším žákem. Již na začátku svého života manifestoval velkou duchovní sílu a čistotu a v šestnácti letech obdržel nadpřirozenou černou korunu od dákyní a jiných božstev, která propůjčuje znalost minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Tato koruna přechází na všechny následné Karmapy, kteří jsou reinkarnací, neboli "tulkuem", Düsuma Khjenpy. Všichni Karmapové bez ustání pracují pro šíření Buddhova učení a jsou uznáváni jako emanace bódhisattvy Čenreziga (skt. Avalókitéšvara).
Tilopa
Počátek linie Karma Kagjü je zapsán 200 let před prvním Karmapou, začínajíc zdrojem indických znalostí - Tilopou. Často jej můžeme vidět na vršku tradičních maleb či thanek stromů útočiště Karma Kagjü. Každým kouskem vypadá asketicky. Tilopa (988-1069) se narodil ve východní Indii v bráhmanské rodině. Již v mládí se setkal s velkým mistrem Nágardžunou, který dal díky svým nadpřirozeným silám skvělý podnět k tomu, aby byl Tilopa zvolen panovníkem jednoho z tehdejších četných království. Po nějaké době ale Tilopu královský život znechutil. Stal se mnichem a přijal mnišské sliby v tantrické svatyni v bengálském Somapuri. Jednoho dne se před ním zjevila žena a zeptala se ho, zda chce dosáhnout opravdového osvícení. Tilopa v ní poznal dákyni (ženskou ochránkyni tajných nauk) a poprosil ji o pokyny. Tilopa byl schopen přijmout všechny nauky, a proto ho uvedla do tantry Čakrasamvara. Tyto nauky Tilopa praktikoval 12 let v Somapuri. V tu dobu přijal za partnerku jogínku (ženskou praktikující) a byl kvůli tomu vyloučen z klášterního společenství. Tilopa cestoval po celé Indii a setkal se s mnoha realizovanými učiteli, od kterých dostal pokyny k meditaci. Aby si vydělal na živobytí, lisoval olej ze sezamových semen. Jeho hlavním učitelem byl buddha Dordže Čhang, od něhož obdržel přímou transmisi nauk, zejména nauk Velké pečeti. Tilopa žil na opuštěných místech a byl známý jako velký mistr. Držitelem linie se stal jeden z jeho mnoha výjimečných žáků Náropa.
Náropa
Náropa (1016-1100) se narodil v šlechtické rodině v Bengálsku. Dostal jméno Samantabhadra a byl vychováván tak, aby mohl převzít všechny královské povinnosti. Od svých osmi let ho přitahovala spiritualita a učenost, a proto poprosil o svolení, aby mohl odjet do Kašmíru a získat tam vyšší vzdělání. Když se tam o tři roky později dostal, začal poznávat taje umění, vědy, lingvistiky, rétoriky a logiky u nejznámějších učitelů té doby. Po ukončení svého studia a návratu domů zjistil, že mu jeho rodiče naplánovali sňatek s bráhmanskou dívkou jménem Vimaladipi. Jejich manželství však vydrželo jen osm let. Náropa se potom vrátil zpět do Kašmíru, přijal tam mnišské sliby a začal znovu studovat. Ve 28 letech odjel do Pullahari. V Nálandě, na buddhistické univerzitě, která se nacházela nedaleko, získal další vzdělání. Později se sám stal představeným Nálandy. Jednoho dne se mu zjevila velmi ohavná žena, která ve skutečnosti byla vyzářením dákyně Vadžraváráhí. Objasnila Náropovi důležitost meditační praxe a poradila mu, aby vyhledal mistra Tilopu a poprosil ho o pokyny k meditaci. Náropa opustil Nálandu a vydal se hledat tohoto učitele. Opravdu ho na východě Indie potkal. Tilopa Náropu vedl velice tvrdým způsobem. Náropa se však nevzdal a zrealizoval všechny nauky. Jeho tibetský žák Marpa Překladatel přinesl nauky do Sněžné země a stal se tak zakladatelem tradice Kagjü.
Marpa
Marpa (1012 - 1097) se narodil v jižním Tibetu a již v mládí ho velmi přitahoval buddhismus. Poté, co se u lamy Dogmiho ze školy Sakja naučil sanskrt, prodal veškerý svůj majetek a vydal se na cestu do Indie. Na své cestě Marpa projížděl Nepálem, kde se setkal se dvěma Náropovými žáky. Udělalo to na něj takový dojem, že se rozhodl Náropu vyhledat. Po určité době se Marpa s Náropou setkal a po mnoho let od něj dostával pokyny k praxi. Kromě toho se také učil u Džňánagarbhy, Kukkurípy, Maitrípy a jiných známých mistrů tehdejší Indie. Po návratu do Tibetu Marpa mnoho let překládal buddhistické texty ze sanskrtu do tibetštiny. Přitom žil společně se svými syny a ženou Dagmemou v Lhodagu v jižním Tibetu. Marpa se stal známým překladatelem a sám vedl skupinu žáků, jimž předával základní nauky, které sám praktikoval a také zrealizoval. Později se Marpa vydal do Indie ještě dvakrát, aby do Tibetu přinesl další nauky. Po návratu z druhé cesty se jeho žákem stal Milarepa, který se zapsal do dějin Tibetu jako nejznámější jogín. Marpa zemřel ve věku 86 let.
Milarepa
Milarepa (1052-1135) se narodil v provincii Gungthang v západním Tibetu. Jeho otec zemřel, když bylo Milarepovi sedm let. Před smrtí svěřil otec rodinný majetek do opatrování svým příbuzným, ti však s Milarepou a jeho rodinou velice špatně zacházeli. Milarepova zatrpklá matka svého syna poslala, aby se naučil černou magii a mohl později tyto bolestné skutky pomstít. Milarepa se tyto temné ničivé síly rychle naučil používat a způsobil tak smrt mnoha lidí. Brzy ale svých zločinů začal litovat a vydal se hledat mistra, který by mu pomohl očistit negativní karmu. Nejprve se stal žákem lamy Rangtöna. Tento učitel tradice Ňingma zpozoroval, že Milarepa má svazek s Marpou, a proto ho poslal za ním do Lhodagu. Marpa jako přípravu na pozdější pokyny a nauky nechal Milarepu projít velice tvrdými zkouškami. Během této doby Milarepa podle pokynů Marpy vlastníma rukama stavěl devítipatrovou věž. Po těchto útrapách mu Marpa předal všechny nauky, které dostal od Náropy a jiných mistrů. Milarepa mnoho let praktikoval v naprostém osamocení, zrealizoval nauky a během jediného života dosáhl osvícení. Potom začal učit druhé a stal se známým především díky svým poetickým písním, s jejichž pomocí druhé učil. Měl mnoho slavných žáků. Byl mezi nimi i Gampopa, který se stal dalším držitelem linie. Milarepa zemřel ve věku 84 let.
Gampopa
Gampopa (1079-1153) pocházel z Ňalu ve východním Tibetu. Jeho otec, lékař, ho vychovával tak, aby šel v jeho šlépějích. Tak se i Gampopa stal lékařem. Ve dvaceti letech se Gampopa oženil. Obě jeho děti padly za oběť epidemii, která řádila v okolí. Když stejnou nákazou onemocněla i jeho žena, přepadl Gampopu hluboký žal. Přestože vyzkoušel vše, svou ženu vyléčit nedokázal. Na smrtelné posteli ho poprosila, aby svůj život zasvětil buddhistické praxi. Ve věku 26 let Gampopa přijal sliby novice podle tradice Kadampa. Studoval u mnoha mistrů a dosáhl hlubokého pochopení Buddhova učení. Když se ve 32 letech doslechl o Milarepovi, vyvstala v něm okamžitě hluboká oddanost a poznal, že Milarepa je předurčen k tomu, aby se stal jeho učitelem. Gampopa se vydal hledat Milarepu a po mnoha těžkostech se mu to podařilo. Poté, co od Milarepy dostal všechny nauky Kagjü, odjel do Dhagpa na jihovýchodě centrálního Tibetu. Nejprve několik let meditoval v osamocení a potom založil klášter Daglha Gampo, kde se kolem něj brzy shromáždilo hodně žáků. Gampopa byl znamenitým spisovatelem, který byl známý především svým hlubokým vhledem do Buddhova učení. Čtyři nejdůležitější žáci Gampopy založili čtyři velké školy Kagjü, později vzniklo osm menších škol. Gampopa zemřel v 75 letech. Do té doby velmi intenzivně šířil nauky Kagjü. Držitelem linie se stal Düsum Khjenpa, jeden z nejbližších žáků Gampopy.
1. Karmapa Düsum Khjenpa
Düsum Khjenpa (1110 - 1193) se narodil ve vesničce Rate ve východním Tibetu. Pokyny k praxi dostal od svého otce, praktikujícího buddhisty, i od mnoha jiných učitelů. Düsum Khjenpa studoval a praktikoval buddhismus již od dětství. Ve 20 letech odcestoval do centrálního Tibetu, kde dvanáct let intenzívně studoval u tak skvělých učenců, jakými byli Khjabpa Čhökji Senge, Pacchab Locáwa Ňima Trag a jiní. Ve 30 letech se setkal s Gampopou a v průběhu tří let od něj dostal nauky Kagjü. Meditační pokyny mu předávali i Räčhungpa a další Milarepovi žáci. Studoval a praktikoval dvanáct let. Rozvinul nadpřirozené síly, které mu umožnily navštívit posvátná místa Diamantové cesty v Indii. V Udhijáně, rovněž posvátném místě Diamantové cesty, potkal dákyně, které mu předaly velice podrobné pokyny k praxi. Ve věku 44 let se vrátil do východního Tibetu a strávil tam zbytek svého života. V tomto období nechal vybudovat tři kláštery, rozšiřoval nauky Kagjü a shromáždil kolem sebe velké množství žáků. Düsum Khjenpa měl hodně znamenitých žáků, kteří pokračovali v tradici Kagjü. Držitelem linie se stal Dogon Rečhen. Düsum Khjenpa zemřel ve věku 84 let. Při jeho smrti se objevilo hodně příznivých znamení.
Dogon Rečhen
Dogon Rečhen (1148 - 1218) se narodil v kraji Cang v centrálním Tibetu. Již od mládí ho velmi přitahovala dharma a měl pocit, že pro něj světský život nemá žádnou hodnotu. V devíti letech začal praktikovat dharmu u lamy Sangrirepy z tradice Kagjü. Lama však bohužel těžce onemocněl dříve, než mu stačil předat všechny nauky. Věděl, že se blíží jeho smrt, a proto Dogonovi Rečhenovi doporučil vyhledat Milarepovy žáky, protože věděl, že pod jejich vedením dosáhne realizace. Dogon Rečhen získal úplné Milarepovy nauky a rovněž i nauky tradice Ňingma, které sahají zpět k indickému mistrovi Vimalamitrovi, a dosáhl hlubokých úrovní realizace. Když se Dogon Rečhen doslechl o prvním Karmapovi Düsumovi Khjenpovi, rozhodl se, že ho vyhledá. I když si myslel, že jsou si s Karmapou rovni, rozhodl se s ním setkat, protože Karmapa byl starším mistrem a díky tomu měl větší zkušenosti s praxí. Při jejich setkání Karmapa demonstroval nadpřirozené síly, čímž pokořil pyšný postoj Dogona Rečhena. Dogon Rečhen se zakrátko stal nejdůležitějším žákem Düsuma Khjenpy, dostal od něj úplnou transmisi nauk Kagjü a stal se dalším držitelem linie.
Pomdagpa Sönam Dordže
Pomdagpa Sönam Dordže (1170-1249) se narodil v Drikungu v centrálním Tibetu. Byl talentovaným dítětem, které umělo číst a psát již v pěti letech. V devíti se u lamy Lhakanga Gangy začal učit buddhismu. Ve čtrnácti letech se doslechl o Dogonovi Rečhenovi a velmi toužil se s ním setkat. Uvědomil si, že Dogon Rečhen má být jeho učitelem. Při jejich setkání Dogon Rečhen naznal, že chlapec je velice nadaný a že se stane příštím držitelem linie. Z toho důvodu předal Pomdagpovi všechny nauky. Ten podle těchto pokynů praktikoval a stal se velkým mistrem Kagjü. Jeho hlavním žákem se stal 2. Karmapa Karma Pakši.
2. Karmapa Karma Pakši
Karma Pakši (1204-1283) se narodil ve vesnici Čchile Cagto ve východním Tibetu. V šesti letech uměl číst a psát, ačkoliv ho to nikdo neučil. V deseti letech mu stačilo pouze jednou přečíst text, aby pochopil jeho obsah a zapamatoval si ho. Během této doby se mladý Karmapa vydal na cestu do centrálního Tibetu, aby tam dál studoval. Na své cestě se setkal s Pomdagpa Sönamem Dordžem, který mu řekl, aby u něj zůstal. Pomdagpa měl vizi, ve které mluvil s Düsumem Khjenpou. Ten mu řekl, že se tento malý chlapec stane držitelem linie. Karma Pakši od něj dostal úplný cyklus nauk Kagjü. Stal se slavným siddhou, který ovládal neobyčejné síly a dosáhl hluboké realizace. Měl žáky v Tibetu, Mongolsku i Číně. Příštím držitelem linie se stal jeden z jeho nejlepších žáků Dubthob Orgjänpa. Karma Pakši zemřel ve věku 80 let.
Dubtop Orgjenpa
Dubthob Orgjenpa (1230-1312) se narodil v Latö v severním Tibetu. Sám od sebe věděl, jak má meditovat. Chtěl však buddhistickou stezku poznat postupně, to znamená nejprve nauky studovat a potom na základě toho meditovat. Mezi sedmým a šestnáctým rokem proto prostudoval mnoho textů. Pak vstoupil do slavné klášterní školy Podong Er v provincii Cang a stal se vynikajícím učencem své doby. Se svými výsledky nebyl spokojen, a proto vyhledal mistra Göcangpu, od kterého dostal všechny nauky Kagjü. Dubthob Orgjenpa praktikoval podle tradice Dugpa Kagjü. Cestoval po Nepálu, Indii, Číně a Pákistánu a během svých cest se setkal s mnoha učiteli, pod jejichž vedením dál studoval a meditoval. Ve věku 53 let se setkal s Karma Pakšim, který mu předal úplnou transmisi Kagjü a předpověděl, že se Orgjenpa stane učitelem 3. Karmapy.
3. Karmapa Rangdžung Dordže
Rangdžung Dordže (1284-1339) se narodil v Dingri Langkhoru. Hned po narození se posadil a řekl, že je Karmapou. Ve třech letech si sám vyrobil černou čepici a opět zdůrazňoval, že je Karmapou. V pěti letech se setkal s Dubthobem Orgjenpou, který ho rozpoznal jako inkarnaci Karma Pakšiho. Předal mu černou korunu a vše, co patřilo 2. Karmapovi. Dubthob Orgjänpa mu předal všechny nauky Kagjü. Rangdžung Dordže obdržel pokyny všech tehdy existujících buddhistických tradic. Studoval u mistrů, jakými byli Thophu Kundün Šerab, Ňenre Gendün Bum a mnoho jiných. Byl známý jako jeden z největších mistrů své doby a měl velké množství žáků. Rangdžung Dordže založil mnoho meditačních center a nechal vystavět mnoho mostů, aby přemostil řeky a propasti, a pomohl tak lidem. Jako dokonalý učenec napsal mnoho textů. Jeho nejdůležitějšími žáky byli Gjalwa Jungtön a 1. Šamarpa Dagpa Senge. Dalším držitelem linie se stal Gjalwa Jungtön, mistr z tradice Ňingma. Rangdžung Dordže zemřel ve věku 56 let. Linie Šamarpů je druhou linií reinkarnací v historii tibetské tradice (první je linie Karmapů). Začala, když Rangdžung Dordže představil Šamarpu Dagpa Sengeho s rubínově červenou korunou a titulem Šamarpa (držitel červené koruny). Červená koruna je přesnou replikou černé koruny, kterou nosí Karmapa. Koruny dokládají blízký vztah mezi Šamarpou a Karmapou. Koruny jsou symboly aktivity k užitku bytostí a žádným způsobem nenaznačují rozdělení linie. Jak "lama černé koruny", tak "lama červené koruny" náleží do linie Karma Kagjü. Šamarpové jsou také známí jako buddha Amitábha, buddha Neomezené světlo.
Gjalwa Jungtön Dordže Pal
Gjalwa Jungtön (1296-1376) se narodil v Congdu Gurmo ve východním Tibetu. V pěti letech, když ho matka vzala na trh, se setkal s velkým učencem Thophu Khenčhenem Sönamem Sengem. Chlapec k němu pocítil hlubokou důvěru a na místě od něj přijal útočiště a laické sliby. V patnácti letech vstoupil do slavného kláštera Ňingmapy Ugpa Lungu, kde od lamy Sürčhunga a lamy Baleho přijal nauky tantrajány. Potom studoval v klášterní škole Šhalu a stal se slavným učencem. Byl známý jako učitel, který dokonale ovládal nauky súter i tanter. To znamená, že po setkání s 3. Karmapou, který mu předal absolutní význam nauk, dosáhl nejvyšší realizace. Tak se Gjalwa Jungtönpa stal dalším držitelem linie. Zemřel ve věku 82 let.
4. Karmapa Rolpe Dordže
Rolpe Dordže (1340-1383) se narodil v provincii Kongpo v centrálním Tibetu. Hned po narození se posadil a zarecitoval mantru Milujících očí (tib.: Čenrezig) „Om mani peme hung.” Rinčhen Pal, sekretář posledního Karmapy, dostal od Karmapy pokyny ohledně jeho příští inkarnace a našel jeho následníka, 4. Karmapu. Ve věku šesti let přijal od Togdena Göna Gjalwy, pod jehož vedením studoval a praktikoval, útočiště a laické sliby. Ve dvaceti letech se během své cesty po centrálním Tibetu setkal s Gjalwou Jungtönem Dordže Palem. Mladý Karmapa mu vyprávěl mnoho zážitků ze života posledního Karmapy Rangdžunga Dordžeho. To Gjalwu Jungtöna přesvědčilo o tom, že chlapec je autentickou inkarnací jeho učitele. Rolpe Dordže mu řekl, že v tomto životě má být jeho učitelem Gjalwa Jungtön, a poprosil ho, aby mu předal všechny nauky Kagjü. Po ukončení vzdělání cestoval Karmapa po Tibetu a Číně a šířil nauky Kagjü. Dalším držitelem linie se stal jeho nejdůležitější žák, 2. Šamarpa. Rolpe Dordže zemřel ve věku 43 let.
2. Šamarpa Khečhog Wangpo
Druhého Šamarpu Khečhoga Wangpa (1350-1405) rozpoznal 4. Karmapa Rolpe Dordže. Šamarpa byl jeho hlavním žákem, který dokonale ovládal nauky a meditaci. Khečhog Wangpo rozpoznal 5. Karmapu Dešina Šegpu a stal se jeho učitelem. Khečhog Wangpo je známý tím, že se velmi přičinil o rozšíření nauk Kagjü. Je autorem různých pojednání, která objasňují přesný význam nauk. Tradice po sobě následujících inkarnací má svůj počátek ve 12. století v Tibetu, a sice u 1. Karmapy Düsuma Khjenpy. Linie Šamarpů má svůj počátek ve stejném století. Je tak v dějinách této tradice druhou linií reinkarnací a začala v okamžiku, kdy 3. Karmapa předal svému nejdůležitějšímu žákovi Khedubovi Dagpovi Sengemu rubínově červenou korunu a současně s ní titul šamarpa (nositel červené koruny). Tato červená koruna Šamarpů je přesnou kopií černé koruny, kterou nosí Karmapové, a symbolizuje úzký svazek, jenž mezi těmito oběma liniemi reinkarnací existuje. 2. Karmapa Karma Pakši předpověděl, že „v budoucnu se Karmapové budou manifestovat ve dvou formách.” Tento výrok byl později blíže vysvětlen 4. Karmapou Rolpe Dordžem, když Šamarpovu inkarnaci označil právě za tuto druhou manifestaci. Šamarpové jsou známí také jako vyzáření Buddhy neomezeného světla (tib.: Öpagme, skt.: Amitábha), který vyvíjí aktivitu pro dobro všech bytostí. Historické záznamy hovoří o Karmapech jako o „Karma Šanagpech” (Karmapové, držitelé černé koruny) a o Šamarpech jako o „Karma Šamarpech” (Karmapové, držitelé červené koruny). Takto je ve svých historických dílech označují Golo Šhonnu Pal (1392-1481), Pawo Cuglag Thengawa (1504-1516), 5. Dalajlama Ngawang Lozang Gjamccho (1617-1682) a 8. Situpa Čhökji Džungne (1700-1774). Je důležité pochopit, že tyto koruny jsou symbolem jejich aktivity pro dobro bytostí a neoznačují nějaký rozdíl mezi liniemi. Oba, ať už „lama s černou korunou” nebo „lama s červenou korunou”, patří k linii Karma Kagjü.
5. Karmapa Dešin Šegpa
Dešin Šegpa (1384-1415) se narodil v kraji Ňang Dam v jižním Tibetu. Ihned po narození se posadil, otřel si tvář a řekl: „Jsem Karmapa. Om mani peme hung šrí.” Když Rinčhen Pal, který působil ve funkci sekretáře u tří Karmapů, slyšel o tomto neobyčejném dítěti, vyhledal je a vzal je do Cchawo Phu v Kongpu, kde žila velká skupina lidí, kteří byli žáky posledního Karmapy. Tam se chlapec setkal s mladým Šamarpou Khečhogem Wangpem, který ho okamžitě označil za inkarnaci Karmapy Rolpe Dordžeho. Šamarpa mu předal černou korunu a všechny další věci posledního Karmapy, jež mu svěřil do opatrování. Mladý Karmapa dostal od Khečhoga Wangpa kompletní cyklus nauk Kagjü. Po celý svůj život cestoval po Tibetu, Mongolsku a Číně a předával nauky a iniciace. Do Číny ho pozval císař Tai Ming Čhen, který se stal rovněž jeho žákem. Po několikaletém pobytu v Číně se Karmapa vrátil zpět do Tibetu, kde předával pokyny a stavěl stúpy a kláštery. Dešin Šegpa nalezl reinkarnaci Šamarpy Čhöpela Ješeho a předal mu všechny nauky Kagjü. Příštím dědicem linie se stal jeden z jeho hlavních žáků, Ratnabhadra (tib. Rinčhen Sangpo). Dešin Šegpa zemřel ve věku 31 let.
Ratnabadra
Ratnabadra (tib.: Rinčhen Sangpo) pocházel z provincie Soksam. Již jako malý chlapec přijal mnišské sliby, dostal pokyny a výklady od mnoha mistrů a stal se jedním z nejznámějších učenců a meditačních mistrů 15. století. 5. Karmapa Dešin Šegpa mu předal klíčové pokyny týkající se absolutního významu nauk Kagjü, díky nimž Ratnabhadra dosáhl úplné realizace absolutní podstaty skutečnosti. Stal se dalším držitelem linie a učitelem 6. Karmapy Thongwy Döndena.
6. Karmapa Tongwa Dönden
Thongwa Dönden (1416-1453) se narodil v Ngomto Sakjamu v blízkosti Karma Gönu ve východním Tibetu. Při jeho narození se objevilo mnoho příznivých znamení předpovídajících štěstí. Když mu byl právě jeden rok, šla matka žebrat a vzala ho s sebou. Cestou narazili na Ngompa Čhadala, jednoho z žáků posledního Karmapy. Nemluvně bylo velmi rozrušené a na Ngompa Čhadala se usmívalo. Ten se ho zeptal, co je zač. Chlapec se posadil a odpověděl: „Jsem Karmapa.” Ngompa Čhadal se o dítě během následujících sedmi měsíců staral. Pak jej vzal do Karma Gönu, jednoho ze tří hlavních Karmapových klášterů v Tibetu. Tam Karmapovi předal velké množství nauk, přestože byl ještě velice malý. Když byly Karmapovi tři roky, setkal se s Ratnabhadrou a dostal od něj úplnou transmisi Kagjü. Již v šesti letech sestavil mnoho rituálů vadžrajány. Během této doby přišel do Karma Gönu na návštěvu 3. Šamarpa Čhöpal Ješe. Ten Karmapu intronizoval a dal mu pokyny k praxím Kagjü. Thongwa Dönden přijal mnišské sliby v devíti letech od Khenčhena Sönama Zangpa v klášteře Wokar Taši Tang. Celý svůj život strávil tím, že cestoval po Tibetu a učil dharmu. Mimoto nechal vybudovat a zrenovovat velké množství klášterů. K jeho nejdůležitějším žákům patřili Pengar Džampel Sangpo a 1. Gjalcchab Gošir Paldžor Döndub. Oba se stali držiteli linie a hlavními učiteli 7. Karmapy Čhödaga Gjamccha.
Pengar Džampel Sangpo
Džampel Sangpo (15./16. století) pocházel z Damšangu ve východním Tibetu. Již jako malé dítě se zajímal o buddhistickou stezku a po mnoho let praktikoval meditaci na Vysvoboditelku (tib. Tára), dokud ji nezrealizoval a nesetkal se s tímto jidamem tváří v tvář. Ve dvaceti letech obdržel od Calmiga Zamtena Zangpa mnišské sliby. U známého učence Rongtöna studoval sútrajánu a vadžrajánu a během čtyř let obdržel od 6. Karmapy Thongwy Döndena Šest jóg Náropy. Džampel Sangpo plně zrealizoval absolutní význam nauk Kagjü. Byl mistrem s vynikajícími vlastnostmi a stal se učitelem 7. Karmapy Čhödaga Gjamccha.
Gošir Paldžor Döndub, 1. Gjalcchab rinpočhe
Paldžor Döndub (1427-1489) se narodil v Ňemo Jagtengu v centrálním Tibetu. V pěti letech se dostal do péče 6. Karmapy Thongwy Döndena a ve čtrnácti letech byl jmenován jeho sekretářem. Ujali se ho Šamarpa Čhöpel Ješe, Ňag Pogpa Sönam Zangpo a Pengar Džampel Sangpo a od těchto tří mistrů obdržel duchovní vzdělání. Paldžor Döndub se později stal učitelem 7. Karmapy Čhödaga Gjamccha.
7. Karmapa Čhödrag Gjamccho
Čhödag Gjamccho (1454-1506) pocházel z Kjilha v severním Tibetu. Když se narodil, otřel si obličej a vyslovil: „Á,” což je sanskrtská slabika symbolizující opravdovou podstatu skutečnosti. Čhö Paldžor, žák 6. Karmapy a hlava jednoho z menších Karmapových klášterů v okolí Kjilha Ňewo Ngarteng, měl sen, že se v Kjilha narodí jeho učitel. Našel malé dítě, které bylo staré teprve sedm dní. Aby se ujistil, že dítě je skutečnou inkarnací, vzal s sebou věci z majetku 6. Karmapy. Chtěl zjistit, zda je chlapec pozná. Dítě ani na okamžik nezaváhalo a položilo ruku na hlavu Čhö Paldžora, aby mu dalo požehnání. Ve dvou letech byl Karmapa převezen do Arik Thangu, kde učil jeho předchůdce a kde se nacházelo místo k sezení z kamenných desek, podobající se trůnu. Karmapa tam dal požehnání více než deseti tisícům lidí, kteří se tam při této příležitosti shromáždili. Když mu byly čtyři roky, obdržel řadu iniciací od Gošira Paldžora Dönduba a od osmi let přebýval v Karma Gönu. Tam od Pengara Džampela Sangpa a Gošira Paldžora Dönduba obdržel nauky tradice Karma Kagjü. Karmapa byl zván na mnohá místa, a proto začal cestovat. Předal poučení a iniciace tisícům lidí a sepsal mnoho textů a komentářů. Čhödag Gjamccho strávil celý svůj život tím, že putoval s velkou družinou žáků z jednoho místa na druhé. Tisíce lidí následovaly svého učitele Karmapu, dostávaly poučení a přitom vedly život kočovníků ve stanech. Všichni museli dodržovat Karmapou sestavený přísný studijní a meditační program. U Ňiro Dong Ce se setkal se 4. Šamarpou Čhökji Dagpou, kterému předal nauky linie. Držitelem linie se stal Denma Dubthob Taši Paldžor. Karmapa Čhödag Gjamccho zemřel v 52 letech.
Denma Dubthob Taši Paldžor
Denma Dubthob (1457-1525) se narodil ve východním Tibetu v provincii Den. Již jako malé dítě se zajímal o dharmu. Když mu bylo pět let, zaslechl Karmapovo jméno a díky tomu se v něm probudila velká oddanost. O rok později se s Karmapou setkal a dostal od něj jméno Taši Paldžor. V osmi letech přijal od Pengara Džampela Sangpa mnišské sliby. Od devíti do šestnácti let studoval sútry pod vedením učence Sangje Pala. Uvědomil si, že k dosažení osvícení je zapotřebí nějakého mimořádného učitele, a to ho vedlo k tomu, že se vrátil zpět ke Karmapovi. Více než sedm let dostával pokyny k praxi pouze od něj. Bylo mu jasné, že vysvobození ze samsáry může dosáhnout jen tehdy, když použije nauky v každodenním životě, a proto následoval příkladu Milarepy. Strávil 20 let v odosobnění v horách, dosáhl realizace a stal se učitelem 8. Karmapy Mikjö Dordžeho.
8. Karmapa Mikjö Dordže
Mikjö Dordže (1507-1554) se narodil v provincii Nagam Čhu ve východním Tibetu. Jakmile přišel na svět, posadil se a pronesl: „Jsem Karmapa. Jsem Karmapa.” Karmapův otec vyhledal Situ Taši Namgjala, který právě pobýval nedaleko, a vyprávěl mu o svém synovi. Situpa řekl, že si je téměř jist tím, že chlapec je inkarnací Karmapy. Poradil otci, aby celou záležitost držel v tajnosti a dobře se o dítě staral. Přibližně ve stejné době jistá rodina jménem Amdo z provincie Kongpo v centrálním Tibetu prohlásila, že jejich syn je novým Karmapou. Na přání mnoha učitelů se o toto dítě staral Gjalcchab Taši Namgjal. Karmapova inkarnace, která se narodila v Nagam Čhu, byla vzata do Lho Rongu v provincii Riwo Čhe, kde žilo hodně dřívějších žáků Karmapy. Ti byli přesvědčeni o tom, že dítě v jejich péči je tou pravou inkarnací. Obě skupiny se nedokázaly shodnout, a proto vyvstal velký problém. Aby Gjalcchab rozhodl, které dítě je skutečným Karmapou, chtěl uspořádat setkání obou chlapců. V takovéto situaci se podle tradice zjišťuje, zda jsou kandidáti schopni z množství věcí vybrat ty, které patřily jejich předchůdci. Dítě z Nagam Čhu to dokázalo, zatímco druhý chlapec ne. Tak bylo rozhodnuto, kdo je pravou inkarnací. Mladý Karmapa prohlásil, že druhý kandidát je reinkarnací Zurmanga Čhungcchanga z kláštera Surmang ve východním Tibetu. 8. Karmapa dostal všechny nauky Kagjü od Denmy Dubthoba Taši Paldžora, ale studoval a praktikoval také pod vedením mnoha jiných mistrů. Založil velké množství klášterů a sepsal mnoho známých filozofických komentářů. Klíčové nauky linie Kagjü předal 5. Šamarpovi Könčhogovi Jönlagovi, který se stal následujícím držitelem linie. Karmapa Mikjö Dordže zemřel ve věku 47 let.
5. Šamarpa Könchog Jönlag
Könčhoga Jönlaga (1526-1583) rozpoznal 8. Karmapa Mikjö Dordže. 8. Karmapa řekl, že reinkarnace Karmapů a Šamarpů jsou ve skutečnosti tím samým proudem vědomí a jsou od sebe neoddělitelné. Könčhog Jönlag byl velkým učencem a mistrem meditace. Během svého života napsal sedm známých textů o meditační praxi. Šamarpa Könčhog Jönlag rozpoznal devátého Karmapu Wangčhuga Dordžeho a stal se jeho učitelem.
9. Karmapa Wangčhug Dordže
Wangčhug Dordže (1556-1603) se narodil v oblasti Trešö ve východním Tibetu. Ihned po narození se posadil, otřel si obličej a řekl: „Já jsem Karmapa!” Zakrátko o neobyčejném dítěti mluvili všichni lidé v okolí. Khjamo Nangso Čhökjong Taši byl žákem dřívějšího Karmapy. Řekl, že bude sloužit i jeho následující inkarnaci. Čhökjong Taši se proto vydal do Trešö, aby dítě doprovodil do kláštera Khjamo Lhündub Ce. Sláva chlapce se rychle rozšířila a zakrátko se zpráva o něm donesla až k Šamarpovi Könčhogovi Jönlagovi a Situpovi Čhökji Gočhovi. Oba se shodli, že dítě je inkarnací Karmapy. Situpa se za ním vydal a předal mu iniciaci buddhy Neomezený život (tib. Cchepagme, skt. Amitájus). Šamarpa se s 9. Karmapou setkal v Lhündub Ce. Chlapec od něj přijal útočiště a pokyny. Karmapa Wangčhug Dordže obdržel všechny nauky Kagjü od Šamarpy Könčhoga Jönlaga. Karmapa cestoval po celém Tibetu, učil dharmu a v mnohých částech země působil jako prostředník při politických nepokojích. Zlepšil životní podmínky mnoha lidí a byl považován za hlavu Tibetu. 9. Karmapa nalezl inkarnaci Šamarpy Čhökji Wangčhuga, který se stal jeho hlavním žákem a dalším držitelem linie. Wangčhug Dordže zemřel ve věku 47 let.
6. Šamarpa Čhökji Wangčhug
Mipham Čhökji Wangčhug (1584-1629) byl rozpoznán svým hlavním učitelem 9. Karmapou. Mnoho pokynů k praxi přijal také od jiných mistrů a byl známý svým hlubokým vhledem. V sedmnácti letech uměl nazpaměť přibližně 50 súter a tanter. Díky svým mimořádným schopnostem při vedení filozofických diskusí byl známý jako „pandita severní země, vševědoucí Šamarpa, z něhož má radost velký Buddha moudrosti (skt. Maňdžušrí).” Šestý Šamarpa napsal deset pojednání o významu tradice súter a tanter. Čhökji Wangčhug se stal učitelem Deši Cangpa, vládce centrálního Tibetu, a učil na celém tomto území. Během jedné z cest po východním Tibetu rozpoznal 10. Karmapu Čhöjinga Dordžeho a stal se jeho učitelem. V té době propukly v této části země nepokoje, ale díky účinným meditacím Čhökji Wangčhuga se zakrátko konflikty vyřešily pokojnou cestou. Jeho cesty ho přivedly do Nepálu, kde buddhistické učení předával v původním jazyce, sanskrtu, králi Laxmanovi Naranovi Singhovi a všem, kteří projevili zájem a oddanost. Čhökji Wangčhug zemřel v pohoří Helampur v Nepálu v blízkosti jeskyně, kde kdysi meditoval velký tibetský jogín Milarepa.
10. Karmapa Čhöjing Dordže
Čhöjing Dordže (1604-1674) se narodil v Khajthi Tangu v provincii Golog v severovýchodním Tibetu. Karmapu rozpoznal a intronizoval 6. Šamarpa Čhökji Wangčhug, který mu rovněž předal všechny nauky linie Kagjü. Čhöjing Dordže procestoval celý Tibet, učil a pomáhal všem bytostem. V důsledku smlouvy mezi mongolským vládcem chánem Goširem a 5. Dalajlamou Ngawangem Losangem Gjamcchem, který se jako první Dalajlama stal vládcem Tibetu, však měl hodně těžkostí. Díky politickému klimatu nauky Kagjü oslábly a sektářské pronásledování nakonec donutilo Karmapu opustit Tibet. Přes Nepál a Barmu se dostal do provincie Jünnan v Číně. Během své cesty nechal vybudovat mnoho klášterů. Zpět do Tibetu se mohl vrátit až po dvaceti letech strávených ve vyhnanství. Karmapa Čhöjing Dordže nalezl a intronizoval 7. Šamarpu Ješe Ňingpa, kterému předal všechny nauky Kagjü. Karmapa Čhöjing Dordže zemřel ve věku 70 let.
7. Šamarpa Ješe Ňingpo
Ješe Ňingpo (1631-1694) byl nalezen 10. Karmapou Čhöjingem Dordžem a stal se Karmapovým žákem. Šamarpa zasvětil celý svůj život meditaci. V souladu s autentickými pokyny 10. Karmapy našel 11. Karmapu a stal se jeho učitelem.
11. Karmapa Ješe Dordže
Ješe Dordže (1676-1702) se narodil v Majšö ve východním Tibetu. Jako novou inkarnaci 10. Karmapy ho rozpoznal Šamarpa Ješe Ňingpo. Nejprve ho přivedl do svého sídla, kláštera Jangpačhenu v centrálním Tibetu. Odtud se mladý Karmapa vydal do kláštera Cchurphu, jednoho ze tří Karmapových sídel v Tibetu, a tam byl intronizován. Šamarpa mu předal nauky Kagjü. Od Jöngaje Mingdžura Dordžeho a Tagšama Nudena Dordžeho přijal pokyny terčhö, které sahají zpět až k indickému mistrovi Guru Rinpočhemu. Podle textů Guru Rinpočhe prorokoval, že se jedenáctý Karmapa stane držitelem zvláštní linie terčhö. Karmapa nalezl a potvrdil 8. Šamarpu Palčhena Čhökji Dönduba, který se stal jeho hlavním žákem a příštím držitelem linie. Karmapa Ješe Dordže zemřel ve 27 letech.
8. Šamarpa Čhökji Döndub
Čhökji Döndub (1695-1732) se narodil v nepálské rodině v Helampuru v Nepálu. 11. Karmapa vyslal z Tibetu do Nepálu zástupce s přesnými pokyny o místě pobytu Šamarpy. V sedmi letech se Šamarpa Čhökji Döndub dostal do Tibetu a byl intronizován 11. Karmapou, který převzal odpovědnost za jeho vzdělání. Čhökji Döndub nalezl 12. Karmapu Čangčhuba Dordžeho a stal se jeho učitelem. Oba mnoho cestovali a učili v Nepálu, Sikkimu, Bhútánu, Indii a Číně. 12. Karmapa a 8. Šamarpa zemřeli v odstupu jednoho dne.
12. Karmapa Čhangčhub Dordže
Čangčhub Dordže (1703-1732) se narodil v Čchile Čhakhoru v provinci Derge ve východním Tibetu. O pozoruhodném dítěti se doslechl Šamarpa a vyslal malou skupinu lidí, aby ho našli a přivedli do kláštera Karma Gön. Zde Karmapa i Šamarpa strávili celý svůj život. Situpa Čhökji Džungne ve své autobiografii Jasné křišťálové zrcadlo (strana 32, část 3, vydání od Dr. Lokeše Čhandry) říká, že Karmapové a Šamarpové mají stejný status. Znamením toho jsou i jejich podobné trůny, které jsou stejně vysoké. Karmapa a Šamarpa předali všechny nauky Kagjü 8. Situpovi a jmenovali ho příštím držitelem linie.
8. Situpa Čhökji Džungne
Učitelem Situpy Čhökji Džungneho (1700-1774) byl 8. Šamarpa Čhökji Döndub. Ve své autobiografii Situpa píše, že vidí Šamarpu jako ztělesnění buddhy Neomezené světlo (skt. Amitábha, tib. Öpagme) a že setkání se Šamarpou dalo jeho životu smysl. 12. Karmapa a 8. Šamarpa se setkali se Situpou Čhökji Džungnem ve východním Tibetu v roce 1735 při jeho cestě do Číny. Řekli Situpovi, že by se neměl vracet do Tibetu, a dali mu pokyny, podle kterých měl převzít odpovědnost za linii Karma Kagjü do doby, než budou nalezeny jejich nové reinkarnace. Když se Situpa Čhökji Džungne doslechl v Číně o smrti Karmapy a Šamarpy, začal hledat jejich reinkarnace. S pomocí Kata Rigdzina Cchewanga Norbua, mistra školy Ňingma, našel 13. Karmapu Düdula Dordžeho a 9. Šamarpu Gewaje Džungneho. Intronizoval Karmapu a jako držitel linie mu byl schopen předat úplné nauky Kagjü. Šamarpa však žil jen osm let. Později Karmapa, Situpa a Kato Rigdzin Cchewang Norbu rozpoznali jako Šamarpovu reinkarnaci mladšího bratra čtvrtého Pančhenlamy Paldena Ješeho. Sedmý Gjalcchab rinpočhe však již jako reinkarnaci uznal syna bohaté rodiny Gera Namselinga. V tom ho podpořilo hodně mnichů ze Šamarpova kláštera Jangpačhen v Tibetu. Spor se dostal až před soud a tam se zjistilo, že autentickou reinkarnaci našli Karmapa, Situpa a Kato Rigdzin Cchewang Norbu. Šamarpa byl znovu dosazen a od Karmapy a Situpy přijal nauky.
13. Karmapa Düdul Dordže
Düdul Dordže (1733-1797) se narodil v Čhampa Dongsaru v jižním Tibetu. Byl rozpoznán Kato Rigdzinem Cchewangem Norbuem a Situpou Čhökji Džungnem. V té době řídil Tibet 7. Dalajlama Kalzang Gjamccho a jeho hlavní ministr Sönam Topgjal. Ti chtěli prosadit, aby všichni vládní úředníci pocházeli ze školy Gelug, a vydali tomu odpovídající nařízení. Dříve mohli ve vládní správě pracovat i úředníci z jiných tradic. Díky tomuto politickému rozhodnutí bylo nutné si při rozpoznávání nových inkarnací Karmapy vyžádat potvrzující razítko od Dalajlamy. Byla to čistě politická záležitost, ke které došlo následkem sektářského přístupu, jenž v té době panoval. Když bylo Karmapovi pět let, byl převezen do kláštera Cchurphu. Ve dvanácti letech dostal od Situpy Čhökji Džungneho a 6. Kjabgöna Dugčhena Kagjü Thinle Šingty všechny nauky Kagjü. Od Rigdzina Cchewanga Norbua obdržel poučení školy Ňingma. Později se v souvislosti s inkarnací Šamarpy objevily problémy, protože Gjalcchab rinpočhe tvrdil, že jeho vtělením je syn známé rodiny Gera Namselinga. Karmapa a Situpa však prohlásili, že Šamarpovou reinkarnací je mladší bratr Pančhenlamy. Po řadě problémů se záležitost vysvětlila. Zjistilo se, že Gjalcchab rinpočhe nenalezl pravou reinkarnaci. V tom okamžiku Karmapa a Situpa potvrdili Miphama Čhöduba Gjamccha jako 10. Šamarpu. Ten se stal jejich hlavním žákem. Düdul Dordže nalezl 9. Situpu Pemu Ňinčhe Wangpa. 10. Šamarpa i 9. Situpa byli blízkými žáky Karmapy a oba se stali držiteli linie. Karmapa Düdul Dordže zemřel ve věku 64 let.
10. Šamarpa Mipham Čhödub Gjamccho
Mipham Čhödub Gjamccho (1742-1792) byl rozpoznán svým učitelem 13. Karmapou Düdulem Dordžem. Stal se velkým učencem a mistrem meditace. Když mu bylo 40 let, vydal se do Nepálu, kde okolo sebe shromáždil velké množství žáků. Šamarpa nechal zrestaurovat velkou stúpu Svajambhu, jeden z největších buddhistických monumentů v Nepálu. Zemřel v blízkosti stúpy Bódhnáth, druhého nejznámějšího buddhistického poutního místa.
9. Situpa Pema Ňinčhe Wangpo
Indický mistr Guru Rinpočhe, který patřil k prvním, kdo přinesli buddhismus do Tibetu, řekl, že se v budoucnu objeví pod jménem Pema Ňinčhe Wangpo (1774-1853). 10. Šamarpa Čhödub Gjamccho a 7. Pawo rinpočhe Cuglag Gawa rozpoznali Pemu Ňinčhe Wangpa jako inkarnaci Situpy Čhökji Džungneho. Šamarpa ho potvrdil a intronizoval. Pema Ňinčhe Wangpo studoval u mnohých mistrů své doby. Jeho hlavním učitelem byl 13. Karmapa Düdul Dordže a 10. Šamarpa Čhödub Gjamccho. Situpa nechal vybudovat mnoho center pro odosobnění, kde potom také učil. Tímto způsobem přispěl k rozšíření meditačních praxí Kagjü. Byl učitelem 14. Karmapy Thegčhoga Dordžeho a Džamgöna Kongthula Lodö Thajeho.
14. Karmapa Thegčhog Dordže
Thegčhog Dordže (1798-1868) se narodil ve vesničce Danang ve východotibetském kraji Do Kham. Jako 14. Karmapu ho rozpoznal Dugčhen Künzig Čhökji Nangwa, kterému 13. Karmapa zanechal dopis s pokyny ohledně svého příštího znovuzrození. Mnišské sliby přijal Karmapa od Dugčhena Künziga Čhökji Nangwy a Situpy Pemy Ňinčhe Wangpa. Od obou těchto mistrů rovněž obdržel všechny nauky Kagjü. Karmapovi předal pokyny i jeho blízký žák Džamgön Kongthul Lodö Thaje, protože obdržel vzácné nauky terčhö, které Thegčhog Dordže nemohl získat od nikoho jiného. Karmapa cestoval po celém Tibetu a šířil nauky Kagjü. Nalezl 10. Situpu Pemu Künzanga. Klíčové nauky Kagjü předal Džamgönovi Kongthulovi Lodö Thajemu, který se stal dalším držitelem linie. Thegčhog Dordže zemřel ve věku 60 let.
Džamgön Kongthul Lodö Thaje
Džamgön Kongthul Lodö Thaje (1813-1901) se narodil ve vesničce Rangjab ve východotibetské provincii Derge. Příchod Lodö Thajeho předpověděl již Buddha ve své Samádhirádžasútře. Píše se zde, že o něm Buddha mluvil jako o mimořádném jedinci, který přinese obrovský užitek mnoha bytostem. Jeho příchod byl předpovězen i v mnoha termách Guru Rinpočheho (termy jsou tajné nauky, které Guru Rinpočhe ukryl, aby je později jeho žáci nalézali). Lodö Thaje byl učitelem 15. Karmapy Khakhjaba Dordžeho, kterému předal vedení linie Kagjü a její nauky. Lodö Thaje zemřel ve věku 87 let.
15. Karmapa Khakhjab Dordže
Khakhjab Dordže (1871-1922) se narodil ve vesnici Šelkor v provincii Cang v centrálním Tibetu. Bezprostředně po svém narození vyslovil mantru Milujících očí (tib. Čenrezig) a v pěti letech byl již schopen číst buddhistické texty. Rozpoznal ho a na trůn dosadil 9. Khjabgön Dugčhen. Od Džamgöna Kongthula Lodö Thajeho obdržel všechny nauky Kagjü. Studoval společně s Khenčhenem Taši Öselem a mnoha jinými. Cestoval po celém Tibetu, učil a předával iniciace. Khakhjab Dordže rozpoznal inkarnace Džamgöna Kongthula Khjence Ösela a 11. Situpy. Khakhjab Dordže byl ženatým mistrem a měl tři syny. Byli mezi nimi 2. Džamgön Kongthul rinpočhe a 12. Šamarpa Džamjang rinpočhe. Karmapa nechal znovu vytisknout mnoho vzácných a nedostupných textů. Jeho nejbližšími žáky byli Situ Pema Wangčhug Gjalpo, Džamgön Palden Khjence Ösel a Beru Khjence Lodö Mize Džampe Gočha. Khakhjab Dordže zemřel ve věku 51 let.
11. Situpa Pema Wangčhug Gjalpo
Pema Wangčhug Gjalpo (1886-1952) byl nalezen a intronizován 15. Karmapou. Jeho hlavními učiteli byli Karmapa Khakhjab Dordže a Džamgön Kongthul Lodö Thaje, přičemž Khakhjab Dordže byl považován za důležitějšího, neboť Situpovi předal hluboké nauky známé jako „Absolutní nauky linie Kagjü.” Situpa byl velkým učencem, studoval u mnoha mistrů a učil po celém Tibetu. Nalezl a intronizoval 16. Karmapu Rangdžunga Rigpe Dordžeho a převzal odpovědnost za jeho výchovu.
2. Džamgon Kongthul Khjence Ösel
Palden Khjence Ösel (1904-1953) se narodil v klášteře Cchurphu. Byl synem 15. Karmapy, který ho rovněž rozpoznal a intronizoval. Všechny nauky Kagjü obdržel od svého otce. Mladý tulku se odebral do Cadra Rinčhen Dagu ve východním Tibetu, do sídla svého předchůdce. Studoval u mnoha mistrů, jako například u Zurmanga Trungpy, Čhökji Ňinčheho a jiných. Učil na mnoha místech v Tibetu a byl velice známý tím, že přikládal velkou důležitost své osobní meditační praxi. Palden Khjence Ösel předal 16. Karmapovi nejhlubší nauky a ten se tak stal držitelem „zlaté linie Kagjü.”
16. Karmapa Rangdžung Rigpe Dordže
Rangdžung Rigpe Dordže (1924-1981) se narodil v Denkhogu ve východotibetské provincii Derge. Sloužícímu jeho předchůdce Džampelovi Cchultrimovi byl svěřen dopis předchozího Karmapy s údaji o místě narození, rodičích atd. jeho příští inkarnace. Džampel Cchultrim tento dopis předal správcům kláštera Cchurphu. Ti poprosili Beru Khjenceho, Situpu a Džamgöna rinpočheho, aby objasnili některé sporné body. Byla vyslána malá skupina, která reinkarnaci našla. Mladý Karmapa byl převezen do kláštera Palpung, kde od Situpy Pemy Wangčhuga obdržel nauky, mnišské sliby a sliby bódhisattvy. Beru Khjence mu předal nauky týkající se tanter. Sútry studoval u Bo Kangkara rinpočheho. Džamgön Kongthul Khjence Ösel mu předal Šest jóg Náropy a nauky Velké pečeti. Hlavními učiteli 16. Karmapy byli Situpa Pema Wangčhug a Džamgön Kongthul Khjence Ösel. Karmapa cestoval a učil po celém Tibetu. Když v roce 1950 čínská armáda převzala kontrolu nad Tibetem, odjeli Dalajlama a další vládní úředníci na jednání do Pekingu. 16. Karmapa a mnoho dalších vysoce realizovaných lamů je doprovázelo, aby se mohli účastnit rozhovorů, které by Tibeťanům přinesly nějaké dobré výsledky. V roce 1959 ale Číňané Tibet zabrali a Karmapa uprchl do Indie. Usadil se v Sikkimu, kde mu král Taši Namgjal daroval půdu pro vybudování kláštera Rumtek. Na pozvání krále Džigme Dordže Wangčhuga jel Karmapa do Bhútánu. Po cestě do Ladakhu, kde Karmapa v různých klášterech předával nauky, se vydal na poutní cestu po význačných místech Indie a Nepálu. V roce 1974 podnikl svou první velkou cestu do zahraničí, na níž zakládal centra dharmy po celém světě. Karmapa velmi rozšířil buddhistické nauky a měl velký počet žáků. Zemřel ve věku 57 let.
Dodatek
V biografii od Čhökjura Lingpy, mistra školy Ňingma a tertöna (toho, kdo nalézá poučení ukrytá Guru Rinpočhem), se píše, že mezi 14. a 15. intronizovaným Karmapou byla inkarnace, která se nedožila toho, aby se stala držitelem trůnu. Tento chlapec žil pouze dva roky a narodil se v rodině, která byla velice blízká rodině 14. Karmapy. Pokud by se započítávala i tato inkarnace, potom by Khakhjab Dordže byl 16. Karmapou a Rangdžung Rigpe Dordže 17. Karmapou. To také vysvětluje předpověď 5. Karmapy Dešina Šegpy, že mezi koncem života 16. Karmapy a začátkem života 17. Karmapy budou buddhistické nauky na ústupu. Píše se tam, že se v té době lidé Číny zvednou proti svému císaři, jeho rodinná linie bude ukončena, Číňané zaberou Tibet a obě země postihne hodně utrpení a bídy.
